Jestli se chcete zapsat do našeho Cirkusu spřátelených blogů, klikněte SEM ^^

FF pro Nio

28. července 2011 v 11:58 | Kiomi |  Povídky
Konečně je hotová :-) Chci ti tímhle Nio poděkovat,že děláš co mi na očích vidíš a taky ti chci sdělit,že jsi moje nejlepší otaku kamarádka :-) Další poděkování patří Senpaiovi,který si v deset večer zasedl k této splácanině,řekl kde jsou chyby a poradil co kde vylepšit ^w^ Tudíž je tato povídka díky němu aspoň trochu čitelná

Název: Nioru in Animeland
Upozornění: Psychická újma po dočtení,yuoi :D (ne,nepřepsala jsem se..vysvětlení yuoi čekejte v přednastaveném článku)





Hnědovláska se probrala na louce. Sedla si, napravila si brýle a rozhlédla se kolem. Po chvíli si stoupla a ještě jednou, pořádně, se kolem se rozhlédla. Za jedním stromem čouhal kousek něčeho růžového. Pomalu se přibližovala ke stromu. Podívala se za kmen a málem vykřikla. Pod stromem ležel Kyoraku Shunsui. Dívka si sundala brýle a zase si je nasadila. Takhle to udělala několikrát, aby se ujistila, že se jí to nezdá. Dokonce se štípla do ruky. Když se nad tím zamyslela, ani si nepamatovala, jak se sem dostala. Poslední, co si pamatovala bylo, že seděla doma u stolu a četla si mangu.
,,Slečinko,jak se jmenuješ?" pronesl přiopile Kyoraku
,,Ni-Nioru" hlesla.
Kyoraku vypil další kalíšek saké. Nioru chvíli stála jako opařená. Pak se chtěla na něco zeptat, ale zarazila se. Kyoraku usnul.
Nioru šla dál. Před ní se otevřela mělká, vcelku pomale proudící říčka. Jediný problém byl, že byla široká. Nioru si uvědomila, že jediné co má na nohou jsou ponožky. Sundala si je a vlezla do říčky. Pomalu se brodila vodou a opatrně našlapovala. Když se dostala na druhá břeh, na chvíli si sedla aby jí trošku oschly nohy.
V keři ,který byl vedle ní, uslyšela šramot.Rychle popolezla kousek dozadu a čekala, co na ni skočí. Keř ještě chvíli šramotil, ale pak z něho kdosi vystrčil hlavu. Když Nioru po chvíli poznala, kdo to je, vykřikla.
,,Ichimaru Gin!" zděšeně ucouvla, když se koukala do usměvavé tváře.
,,Hledám Kiru,asi si ho neviděla že?" optal se Gin a Nioru zavrtěla hlavou.
,,Škoda.Bye Bye" Gin na ni zamával a bleskovým krokem zmizel. Nioru ještě chvíli omámeně zírala na místo, kde ještě před chvíli stál Gin. Pak si navlékla ponožky a vyrazila dál.

Po nějaké době byla unavená, tak se svalila do trávy. Bylo příjemně a teplo, takže si tam jaksepatří pohověla. Vedle sebe uslyšela mňoukání kočky. Převalila se na bok aby na ni dobře viděla. Pohladila ji po hlavě a usmála se. Mezi stromy se ozvalo: ,,Oree-samááá přichází!"
Nioru vyskočila a zadívala se směrem, odkud zvuk přicházel. Zpoza stromu vyšel Gilbert. Tak tohle se Nioru zdálo pravdu šílený. Gilbert byl mžiku u ní a chvíli si ji prohlížel.
,,Ha!Ty jsi určitě můj nový spojenec!Zabereme Slezsko!" pronesl s ďábelským pohledem. Nioru se s panickou hrůzou a Gilbertem v patách rozhodla pro útěk. Zastavila se až před nějakým domem, kde ji Gilbert vzal za ruku a dotáhl dovnitř. ,,Ore-sama se vrátil!Slavte a radujte se!" zakřičel Gilbert. S povzdechem vyšel z místnosti další člen domácnost ,,Roderich"hlesla Nioru. ,,Nemohl by jsi být méně hlučný? Kdopak je tato slečna?"
,,Jsem Nioru" ,,Já jsem Roderich Edelstein,velice mě těší"
Roderich se uklonil. ,,Návštěva?" ozvalo se zpoza schodiště. Vyšla dívka s dlouhými hnědými vlasy a milým pohledem. ,,Lizzy,to je Nioru.Nioru,to je Lizzy" Roderich ukázal na hnědovlasou dívku. Nioru se uklonila, ale zarazila se ,,Lizzy?". Roderich se mírně začervenal,,Už tady bydlíme společně docela dlouho…Bylo mi hloupé říkat jí dál Elizabeta". Nioru přikývla a Lizzy k ní přišla blíž,,Moc ráda tě poznávám!" Lizzy jí horlivě potřásla rukou,,Udělám nám všem čaj".

Roderich posadil Nioru do obývacího pokoje. Gilbert se vyvalil vedle ní. S prozpěvováním se přiřítila Itálie - respektive mrňousek Itálie. ,,Chibitálie!" vykřikla Nioru a vrhla se mu kolem krku. ,,Kawai,kawai,kawai…" opakovala si stále. Malý Itálie se vymanil ze sevření a nalil čaj. Nioru si sedla, ale stále se rozplývala nad Itálií. Lizzy si sedla vedle Rodericha. ,,Vodkáááá" ozvalo se zvenku. Hned po tom následovala rána a všichni běželi na půdu. Tam se v hromadě sutin válel Ivan. ,,Víš kolik bude stát oprava?!" Roderich nadával Ivanovi, zatímco Lizzy ho zvedala ze země.Nioru se štípla a - nezdálo se jí to. ,,Nemohl bych se tady na chvíli schovat?" optal se rozpačitě Ivan. Roderich si sice něco jedovatě brblal, ale dovolil mu to.,,Před čím se schováváš?" jen co to Nioru dořekla, někdo začal bušit na vchodové dveře,,Ivane!". Ivan poskočil a těkal očima po místnosti. Mohlo to Nioru napadnout - Ivan se schovával před Natashou. Roderich přišel ke dveřím a pootevřel je. ,,Iva…" Natasha se zarazila a prohlédla si Rodericha. ,,Není tu někde Ivan?" optala se sladce. Roderich však s kamennou tváří odvětil: ,,Co by tu dělal?" Natasha si utáhla mašli ve vlasech ,,Tak sbohem". Natasha se otočila na podpatku a odešla. Roderich zabouchl dveře a oddechl si. ,,Děkuji.." hlesl vystrašený Ivan. Roderich se usmál,ale vzápětí dodal: ,,Ale stejně tu střechu musíš zaplatit".
Chýlilo se k večeru. ,,Pokud chceš,můžeš využít pokoj pro hosty" řekl Roderich a ukázal na dveře v patře.,,Já bych tu mohla přespat?",,Jistě.Koupelna je za rohem,první dveře vpravo" Roderich se usmál a odešel. Nioru si vzala v pokoji ručník a šla se umýt. Po koupeli si lehla do postele a za chvíli tvrdě usnula.
Ráno jí probudilo skřípání dveří. Rychle se posadila a rozhlédla se po místnosti. Byl tam Itálie se snídaní. Nioru si ji s poděkováním vzala a Itálie zvesela odcupital.
Po snídani se Nioru oblékla a se všemi se rozloučila.Stěží držela slzy.

Opět se potulovala lesem. Bezcílně bloudila, když do někoho vrazila.
,,Omlouvám se!" vykřikla Nioru a podívala se, do koho to vrazila. ,,He..He…" Nioru se zakoktala a pak omdlela.
Když rozlepila oči, Herakles klečel vedle ní a díval se jí do tváře. Nioru pocítila efekt zvaný nosebleed, tudíž se znovu skácela. Herakles vytáhl kapesník a otřel jí z obličeje krev.
Nioru se po chvíli vzpamatovala a posadila se.
,,Ahoj…Jak se jmenuješ?" optal se Herakles se svým obvyklým výrazem. ,,Ni…Nioru". Nioru se tvářila jak měsíček na hnoji. Zadívala se Heraklesovi do očí a měla co dělat, aby znovu neomdlela. Herakles se postavil a podal jí ruku. Nioru se s jeho pomocí postavila na nohy. Dlouze se mu zadívala do očí a málem to neustála. ,,Pojď". Nioru šla mlčky za Heraklesem a nespustila z něj oči.
Po chvíli došli k nějakému stanu,,Počkej tu chvíli" řekl Herakles a Nioru ho poslechla. Za chvíli vylezl a podal Nioru nějaký balíček. Nioru ho rozbalila a vytáhla oblečení. Černou košili, bílé tričko a letní klobouk.
,,To si můžu vzít na sebe?" optala se nejistě Nioru a Herakles přikývnul. Když byla Nioru oblečená, Herakles ji vzal na ryby. Lovili dlouho do večera. Herakles rozdělal oheň a ulovené ryby si opekli. Herakles nachystal spaní.
,,Dobrou noc"řekla Nioru a usmála se. Měla chuť křičet. O ničem jiném poslední dobou nesnila.

Ráno ji vzbudila vůně nějakého jídla. Když otevřela oči zjistila, že leží v pohodlné posteli. Ucítila, že se na posteli něco pohnulo. V okamžiku se jí před obličejem zjevil Francis. ,,Dobré ráno,krásko" zašeptal a koketně mrknul. Nioru popadla polštář a udeřila Francise do obličeje. Ten se skutálel z postele.
,,Ty perverzní hovado!" zakřičela Nioru a hodila po Francisovi polštář. ,,Nic ti neudělám!" ujišťoval ji Francis. Na Nioru to nemělo žádný efekt.
Francis se opatrně přesunul ke stolku, odkud vzal talíř. Pomalu ho podal Nioru. Ta chvíli prohlížela obsah talíře a pak ho Francisovi vyškubla z ruky. Na talíři byl ovocný dortík. Nioru se do něj pustila.
,,Výtečné"mumlala si s plnou pusou. Francis raději vyšel z místnosti. Někdo zaklepal na dveře, tak se tam šel podívat. Ve dveřích stál velmi nabručený Herakles.
,,Heraklesi!!" zaječela Nioru a skoro ho porazila. ,,Odveď mě od toho úchyláka!" vyhrkla a udělala prsty znamení proti démonům, které namířila na Francise. Herakles ji opatrně vzal do náruče a Nioru se mohla roztéct štěstím.
Francis ji však Heraklesovi vytrhl. Takhle si ji tam hodnou chvíli přehazovali, když se z křoví ozvalo,,Brácho!" a Francise povalil Feliciano. Herakles toho využil a pádil s Nioru v náručí pryč.
Nioru ještě zakřičela,,Pasta s tebou!" a zmizela z Francisova dohledu.

Cestou si museli odpočinout, tak se posadili pod strom.
Herakles nadzvedl ruku a kývnul hlavou. Nioru se na něj překvapeně podívala, ale po chvíli nabídku přijala a přitulila se k němu.
,,Já tě fakt miluju" zašeptala Nioru a ještě pevněji ho objala. Herakles se na ni usmál a pronesl: ,,Já tebe taky" načež Nioru málem omdlela. ,,Opravdu?" zeptala se překvapeně. Herakles se k ní sklonil ,,Posuď sama" a daroval jí vášnivý polibek.
Po chvíli se od ní odlepil, aby se nadechl. Nioru chvíli nehnutě zírala před sebe, ale zanedlouho se dostavil neuvěřitelný pocit štěstí. ,,Pojď,princezno" nadhodil Herakles a vzal jo do náruče. ,,Můžu jít sama.." hlesla Nioru, ale Herakles se na ni jen usmál a pokračoval v cestě.
Došli ke stanu, ve kterém Nioru strávila noc. Herakles ji opatrně položil a zalezl do stanu. ,,Vyzkoušej si je" ozval se Herakles ze stanu a Nioru od něj převzala plavky. Herakles jí uvolnil stan, aby se mohla v klidu převléct. Vyšla v tyrkysovýh plavkách a chvíli se v nich prohlížela. ,,Sluší ti" podotknul Herakles a Nioru se usmála.Poté ji Herakles odvedl k moři.
,,Zaplaveme si" navrhl a Nioru nadšeně přikývla .Když si Herakles sundal tričko, Nioru ho jen zasněně pozorovala. Chytil Nioru za ruku a vlezli do vody.
Společně si užili spoustu zábavy. Slunce už bylo napůl schované za obzorem, když Nioru s Heraklesem konečně vylezli z vody. Nioru se svalila vyčerpaně do písku a Herakles si lehnul vedle ní. Vyhoupl se nad ni a jemně ji políbil. Nioru se hned chytla a polibek mu opětovala. Zavřela oči a užívala si tuto chvíli. Když oči otevřela, cítila, že je něco jinak. Zamrkala, podívala se směrem k nohám a zděšeně vyhýkla.Herakles se z ní odvalil a Nioru se posadila.
,,Jsem starší!" ,,Jsi v říši anime..tady se může stát cokoliv.." řekl Herakles a zamilovaně se na ni podíval. Nioru se usmála a přivřela oči. Herakles se také posadil a vybídl Nioru, aby si na něj sedla. Nioru poslechla, přisála se k těm dokonalým rtům a nehodlala se jich jen tak vzdát. Jednu ruku zapustila do kaštanových vlasů a druhou chytila Heraklese kolem krku.

Ráno ležela ve stanu. Přišlo jí to divné, protože usínala na pláži. Byla to vhodná příležitost zkoumat změny. Prodloužili se jí vlasy a byly ještě jemnější než předtím. Další změna se odehrála v její výšce. Typla si, že jí teď momentálně mohlo být patnáct let. Zvenku slyšela cinkání nádobí. Posadila se, načež ze sedu vyběhla, až málem Heraklese před stanem srazila. Nevinně se uchichtla a posadila se k ohni.
,,Ale ale" ozvalo se zpoza stromu, ale nikdo tomu nevěnoval pozornost. ,,Neignorujte mě!" zaječel Francis, prudce se rozběhl a povalil Heraklese na zem. ,,Yaoi!!" vyhrkla Nioru, přičemž se opět dostavil onen efekt zvaný nosebleed.
Francis se napřímil, koketně si prohrábl vlasy a pronesl: ,,Pravda,občas mám menší úchylku na muže" ,,Slez konečně.." řekl přidušeně Herakles při snaze ze sebe dostat to úchylné blond cosi. Francis se s úšklebkem postavil, ale zaměřil svůj úchylný pohled na Nioru. ,,Jsi jiná než minule" načež se Nioru stále se vzpamatovávající z nosebleedu mírně začervenala.
,,Slečna Nioru?" zeptala se Unohana Retsu. Nioru přikývla a přistoupila k ní blíž. ,,Mám pro tebe naléhavou zprávu….Dnes večer musíš z říše anime odejít". Nioru se zhroutil svět. ,,Proč?!" vyjekla plačtivě a sesunula se na kolena.Unohana si k ní klekla, položila jí ruku na rameno a tiše řekla: ,,Je to pravidlo..máš povoleno zde zůstat pouze tři dny"
,,To říká kdo?!",,Stalo se to pouze párkrát,ale vždy ta osoba třetí den večer zmizela zpátky do světa lidí". Nioru pokývala hlavou, setřela si slzy a falešně se usmála. Herakles ji silně objal. ,,Pokud se chceš s někým ještě setkat,musíš to udělat dnes"podotkla Unohana , smutně se pousmála a bleskovým krokem odešla.
Nioru se napřímila a zeptala se: ,,Heraklesi..půjdeš se mnou?" Herakles kývnul a společně vyrazili.

,,Tobi je hodný kluk" neslo se lesem, načež se ozval hrůzný výkřik. ,,Já se zblázním!Zabijte toho pošuka někdo!" Nioru vyvalila oči a tiše hlesla: ,,Deidara a Tobi?" ,,A nezapomínej na Itachiho" pronesl blondýn před ní.
Znenadání jí na záda cosi skočilo a pevně ji obemklo rukama okolo krku. ,,Tobi je hodný kluk" ozvalo se to cosi na zádech. Nioru si sedla, Tobi se pustil a tak se Nioru k němu mohla otočit.
,,Já vím" řekla sladce a poplácala Tobiho po hlavě. Itachi se k nim přisunul jako stín, až Deidara vyjekl. ,,To jsem se chtěla zeptat" vyskočila najednou Nioru a přicupitala k Deidarovi ,,Jak děláš ten push-up efekt?" zeptala se, přičemž zapíchla ukazováček směrem na Deidarův culík. Ten se jen pousmál a odvětil:,,Mám na to speciální lak…moment..to měla být na něco narážka?!" .Nioru začala rozpačitě rozhazovat rukama a zčervenala. Deidara se po chvilce uklidnil, popadl Tobiho za límec pláště a s Itachim v zádech odkráčel.
Nioru napadlo ještě pár postav, se kterými by se chtěla setkat a tak pokračovala v cestě.

Kolem Nioru se prohnalo cosi červeného a s hnědými vlasy. Jakmile rozeznala, kdo to je, okamžitě se mu vrhla kolem krku. ,,Yukimura-chan" Herakles se zatvářil nadmíru uraženě, ale když ho Nioru pohladila po tváři, okamžitě změknul. Yukimura se usmál, potřásl jí rukou a opět bleskově odešel.

Den se pomalu měnil v noc a Nioru si uvědomila, že její čas pobytu zde se chýlí ke konci.
Rozhodla se, že zbytek času stráví s Heraklesem.
Pevně se k němu přitiskla, ale najednou začala mírně světélkovat. ,,Už je to tady" řekla se slzami v očích a ještě pevněji Heraklese stiskla.
,,Sbohem,má lásko" řekl Herakles nezbývalo mu nic jiného, než aby sledoval, jak mu jeho láska mizí v dáli.

Nioru se s trhnutím probudila. Rozhlédla se kolem a zjistila, že je ve svém pokoji. Podepřela si hlavu a zhodnotila, že se jí to celé asi jenom zdálo.
Avšak když se podívala do skříně, našla tam oblečení, které jí Herakles daroval. ,,Takže on to nebyl sen?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nio Nio | Web | 28. července 2011 v 19:08 | Reagovat

Okay, okay.. možná trošku opožděně.. zase platí to, co jsem psala na FB.. "naprosto geniálně bombově úžasňácky suprový~~! Děkuju~~~" tak to doe mě slyšíš ještě jednou :D ^^

2 world-of-nio-kio world-of-nio-kio | E-mail | 29. července 2011 v 11:08 | Reagovat

Myslím si opak, ale dobře :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.