Jestli se chcete zapsat do našeho Cirkusu spřátelených blogů, klikněte SEM ^^

Ples

19. srpna 2011 v 19:54 | Kiomi |  Povídky
Mám pocit, že ten konec se mi ale vůbec nepovedl.. Ostatně, celý je to hrozný. Navíc je to krátký, ale jaksi mi pomalu docházela inspirace. Povídka vytvořená primárně pro moji Nee-chan, ale je takzvaně free for all ;-)
Povídka na téma: Gakuen Hetalia
Omlouvám se za ty Seychelly, ale když ona nemá ani fanouškovský jméno! xD

Elizabeta pomalu procházela školní chodbou, když si všimla hloučku studentů doslova přilepených na zdi. ,, Copak se děje?". Jako první jí byl schopen odpověděť Roderich, který se dokázal vymanit z valné hromady.
,, Škola slaví výročí a s tím je spojeno konání plesu" . Elizabeta se usmála ,, Děkuji za informaci" a odkráčela do jídelny.
Jako obvykle byla jídelna plná štěbetání studentů.
,, Elizo, pojď k nám!" zvolala Seychelly, což Elizabeta s nadšením přijala.
Nataša seděla opřená hlavou o ruku a vidličkou se vrtala v jídle. ,, Natašo, co se stalo?" zeptala se starostlivě Elizabeta, načež Nataša jen cosi nesrozumitelného zamrmlala. Seychelly se k Elizabetě nahnula ,,Prý ji Ivan odmítl doprovodit na ples" . Elizabeta se soucitně zadívala na Natašu a nevěděla, jak ji povzbudit.
Náhle se Nataša zvedla, odnesla tác a bez rozloučení opustila jídelnu. Elizabeta si pouze povzdechla a začala s pojídáním špaget.
,,Mimochodem, už víš, s kým půjdeš na ples? Já požádám Francise" poznamenala Seychelly, přičemž se jemně začervenala. Elizabeta jen zavrtěla hlavou ,,Nemám ani šaty" . Seychelly chápavě přikývla a pokračovala v jídle.
První, co Elizabeta udělala když dorazila na kolej, bylo odhození školní tašky do kouta. Další věcí byla inspekce šatníku, jestli přeci jen nemá něco, co by se dalo použít jako šaty.
Hledala, ale nenašla. Byla stejného cítění jako Roderich, tím mám na mysli jeho cítění pro šetření peněz. Proto ač nerada, vyrazila na nákup.
Cestou míjela spoustu obchodů, ale vždy, když se podívala na ceny, podlamovaly se jí kolena.
Až konečně našla jeden, který neměl tak přemrštěné ceny.
,,Slečno, budete si přát?" optala se asistentka a u toho se až neuvěřitelně uměle usmívala.
,,Ano, potřebovala bych nějaké plesové šaty, něco vkusného, ale aby to moc nestálo" načež asistentka nahodila výraz typu: hodinky s vodotryskem bys nechtěla? . Elizabeta provinile sklopila hlavu, což asistentka pochopitelně musela řešit, jelikož obchod je obchod.
,,Omlouvám se, prosím, pojďte tudy, určitě něco najdeme" . A taky že našly. Bílé šaty po kolena s decentně vykrojeným výstřihem a hnědou stužkou kolem pasu.
S blaženým výrazem a taškou vyrazila Elizabeta do drogerie, kde si koupila novou sponku s květinou, protože neměla žádnou, která by jí ladila s šaty.

Nataša v tu chvíli řešila jiný problém. Seděla v potemnělé kuchyni a v ruce ostřila nůž.
Vzpomněla si, co jí řekl Ivan, když ho způsobem sobě vlatním "požádala" o doprovod na ples. Při té vzpomínce se jí do očí vrhly slzy, které nešly zadržet ,,Opravdu mě nesnáší, že?" šeptala si sama pro sebe Nataša. Pak se zarazila v ostření a dodala: ,,Ne, on mě přímo nenávidí"

,,Sestro, přestaň!" ,,Ale bratře, jen chci, abys se mnou šel na ples" ,,Ne! Jsi děsivá! Vypadni!"

S těmito slovy znějícími v její hlavě jako zvon si přiložila naostřený nůž ke krku. ,,Sestro!" ani se nenadála a kdosi jí nůž vytrhl z ruky.
,,Yakaterino?!" Yakaterina ji pevně objala, a u toho tiše vzlykala. ,,Sestřičko, nedělej to… Prosím…".
Nataša se jí vrhla okolo krku a propukla v zoufalý pláč.
Když se Nataša uklidnila, vzala ji Yakaterina na nákupy.
,,Hele! Co tyhle?" navrhla Yakaterina při phledu na sytě žluté šaty. Nataša zavrtěla hlavou, ale všimla si, že o kousek dál jsou vystavené uhlově černé šaty.
,,Ty jsou tak…" zhrozila se Yakaterina, ale raději šla hledat šaty pro sebe.


Odbilo poledne.
,,Natašo, co si dáš?" zeptala se Yakaterina, avšak Nataša nejevila nejmenší zájem.
,,Natašo! Yakaterino!" zvolal vesele Alfred. Za ním se otráveně vlekl Arthur. ,,Nakupujete na ples?" optal se Alfred, načež obě dívky jen přikývly.
,,Kam zmizeli Ivan a Francis?" ozval se najednou Arthur, ale ať se rozhlížel jak chtěl, nikde je neviděl. ,,Bratr byl s vámi?" zmatená Yakaterina těkala očima z Arthura na Alfreda. ,,Ano. Půjdu je hledat" ,,Já jdu taky! Hrdina je přece musí zachránit! Ahaha!" načež se Alfred bleskovou rychlostí vyřítil vstříc davům nákupního centra. ,,Ty blbče! Počkej!" zaječel za ním Arthur celý rudý od vzteku.
,,Pomůžeme vám. Stejně už máme nakoupeno" řekla Yakaterina a vydala se opačným směrem než Alfred s Arthurem.


,,Vidíš je někde?" Yakaterina už začínala propadat panice. Nataša jen zavrtěla hlavou a dál se šourala za sestrou. Náhle v davu zahlédla dlouhou šálu.
Nezaváhala a rozběhla se za šálou.
Následoval skok, a když se Nataša trochu vzpamatovala, držela šálu nějakého cizího muže. ,,Omlouvám se" prohodila stroze Nataša a pustila se.
,,Natašo! Dávej trochu pozor. Omlouváme se vám. Hledáme našeho bratra. Je vysoký, má béžovo - blonďaté vlasy, světle hnědý kabát a nosí stejnou šálu jako vy" vychrlila Yakaterina, přičemž muž se jen usmál ,,To nevadí. Vašeho bratra jsem nejspíš zahlédl. Bohužel si nevzpomínám, kde jsem ho potkal" povzdechl si muž, zamával a odešel.
,,Jdeme" zavelela Yakaterina a dál se protloukala davem.
,,Vidím ho!" zakřičela Yakaterina a rozběhla se za Ivanem. Zvolila stejný postup jako Nataša, takže ho popadla za šálu. Jenže to samé udělali i Arthur a Alfred na druhé straně.
Ivan jen cosi zasýpal a snažil se vytěsnit ze šály.
Jeho sýpotu si nikdo nevšímal, avšak jakmile mírně zfialověl z nedostatku kyslíku, obě skupiny ho naráz putili a Ivan se skácel.
,,Bratře! Jsi v pořádku?" vyhrkla Yakaterina a jala se zvedat Ivana. Ten se jen hořce pousmál a přikývl.
,,Našli jste Francise?" vyhrkl Arthur, přičemž dal pohlavek Alfredovi, který se cestou rozhodl zastavit pro hamburger a hrozně u jeho pojídání mlaskal.
,,Ne" odvětila Nataša a odešla pryč. ,,Sestro!" Yakaterina se za ní chtěla rozběhnout, ale Ivan ji chytil za rukáv,,Nech ji jít"

Francis byl o několik minut později nalezen flirtující s děvčaty v cukrárně, ale moc dlouho se tam nezdržel. Začal se hádat s Arthurem a byl vyhozen přítelem jedné z dívek.

Nadešel den plesu.
Na dívčích kolejích probíhali hektické přípravy, pánové to až tak vážně nebrali (kromě Francise).
Tělocvična, kde se ples konal, se pomalu začala plnit studenty. Bylo to doslova přehlídka, děvčata se předháněli v tom, která má nejhezčí šaty a která bude vyzvána k tanci nejvíce hochy.
Nataša však seděla v koutě a dění okolo ji nezajímalo. Několikrát byla vyzvána, avšak každou z těchto žádostí ignorovala.
,,Smím prosit?" skoro až zašeptal dotyčný. Nataša už ho chtěla poslat do oněch končin, ale zarazila se a vzhlédla dotyčnému do obličeje. ,,I- Ivane?! Jistě.."
Ivan Natašu galantně doprovodil na parket, přičemž se mu v očích značili rozpaky.
,,Omlouvám se ti" hlesl smutně Ivan. Nataša se na něho překvapeně zadívala, ale vzápětí se zářivě usmála. ,,Tenhle úsměv mi chyběl" přiznal Ivan a také se usmál.
,,Moc ti to sluší" přiznal Ivan a Nataša reagovala letmým polibkem na lýce.

,,Děkujeme všem studentům za účast a přejeme dobrou noc" ozvalo se rozhlasem, a tak se tělocvična pomalu vylidňovala. Ivan vzal Natašu za ruku a snažil se s ní protáhnout davem.

Vzal ji na kopec, kde si s ní sedl.
,,Přece nebudeš sedět na zemi" zašeptal Ivan a naznačil Nataše, aby si sedla na jeho klín. Ta s ruměncem souhlasila a vyhoupla se mu na nohy.
,,Už se na mě nezlobíš?" ozvala se tiše Nataša, ale Ivan jí přiložil prst na rty,,Ne. To já se ti omlouvám".
Ivan se k ní naklonil, což Natašu zaskočilo, ale nechala se políbit.
Večerní obloha se rozjasnila světlem ohňostroje. Nataša se zahleděla na oblohu, ale Ivan jí prsty chytil bradu a přitáhl k sobě. Usmála se, omotala mu ruce kolem krku a zapila se do jeho rtů. ,,Miluju tě" zašeptala a nechala unášet láskou pod hvězdným nebem….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ran Ran | 20. srpna 2011 v 20:08 | Reagovat

Onee ? No asi tak .... Incést~ ty si božská na AF  tě musím přijet obejmou ! je to skvěléé skvěléé :-D jak jí dal pusu takovej facepalm sem dostala ..fakt se to povedlo :33

2 Kiomi Kiomi | E-mail | Web | 20. srpna 2011 v 20:10 | Reagovat

Tak to jsem ráda že se ti to líbí ^^ Jasně, huuugs :3

3 Shinara-chan -^-^- SB♥ Shinara-chan -^-^- SB♥ | E-mail | Web | 21. srpna 2011 v 18:09 | Reagovat

Véé~ to bylo tak krásné ^//^ Opravdu nikdy, ale NIKDY jsem si nedokázala představit, že by Ivánek dobrovolně líbal Natašu :D Ale díky tobě to už dokážu, bylo to tak rozkošné ^-^

4 Kiomi Kiomi | E-mail | 21. srpna 2011 v 20:15 | Reagovat

Jé to je od tebe milé :-)Děkuji :3

5 Mia-chan Mia-chan | Web | 28. srpna 2011 v 16:32 | Reagovat

Oo tak ten konec byl roztomilý :3 i když mě nejvíc dostala část s Francisem v cukrárně :'D ale vážně moc hezké ^^

6 Kiomi Kiomi | E-mail | Web | 28. srpna 2011 v 20:06 | Reagovat

Jéé děkuji ^^

7 glace-chan glace-chan | Web | 13. srpna 2013 v 16:30 | Reagovat

Celkem dobrá povídka, aspoň vzhledem k tomu jak málo českých fanfikcí na Hetalii, i když k některým charakterům bych menší připomínky měla (Elizabeth vyplynula jako tichá a milá nenápadná dívka, která neuhání Rodricha a nakupování ji otravuje = WTF?!?)

Jinak matoucí může být i ten fakt, že ze začátku se zdáli že o Lizzy bude celý příběch, ale nakonec by o Natalii, jinak ale nápad i pointa hezký a děj měl i docela spád.

PS: Kritiku si neber osobně, já jsem jenom extrémě citlivá na všechno okolo Hetalie =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.